Cesta od Hrčavy po Kremenec podél slovensko-polské hranice mi nabídla pestrou přírodu národních parků, setkávání se současnou slovenskou, polskou, goralskou a rusínskou kulturou, ale také vhled do krvavé válečné historie karpatských hor. Přestože na Slovensko jezdím odmalička a velkou část míst, kudy trasa prochází, jsem dobře znal, učinil jsem spoustu malých objevů a navštívil mně doposud utajené lokality.
Trasa napříč Slovenskem navazuje na moje předchozí putování po „vlastech českých“ při mapování stezek Via Czechia a vydává se za hranice Česka až k nejvýchodnějšímu bodu Slovenska. Nabízí tak prodloužení souvislé trasy napříč bývalým Československem na úctyhodných 1600 km – tedy symbolických tisíc mil.
Přestože se název stezky pojí se Slovenskem, trasa víceméně kopíruje státní hranici s Polskem a do této země v několika málo pasážích také odbočuje. Jsem přesvědčen, že Polsko by v dnešní době otevřených hranic rozhodně neměl nikdo přehlížet, a proto se také v textu i fotografiích věnuji mnoha místům ležícím severně od státní hranice. Tato země nabízí pro poutníky mnoho jedinečností – například skvělé chaty polského turisticko-vlastivědného spolku PTTK, perfektní značení turistických tras nebo třeba pustou krajinu Nízkých Beskyd a Bieszczad s vysídlenými lemkovskými vesnicemi. Kniha proto může zároveň posloužit jako impuls pro hlubší poznávání polských hor, které si to jistě zaslouží.
Ať už jste cyklisté, nebo vyznavači pěšího putování, nabídne vám severní pohraničí Slovenska jedinečný, svým způsobem exotický a přitom nám jazykově blízký prostor, kam můžete utéct před civilizací a vychutnat si osamělost uprostřed karpatských hor.
Pokračování v tištěném magazínu VENKU 2026.
DISKUZE