Jak vybrat nákladní vozík
Všechno jsou to relevantní důvody. Jenže dá se s tím něco dělat? Většinou lidem doporučuji, aby si našli a třeba o víkendu vyzkoušeli klidnější a možná i delší trasu do místa, kam chtějí běžně dojíždět. Jenže co když je taková trasa i náročnější svým profilem? I to je řešitelné – kupte si elektrokolo! Tento pohon nám už mnoho let umožňuje jezdit delší, kopcovitější a především bezpečnější trasy za přibližně stejnou dobu, jako nám trvá doprava přímou cestou, sice třeba bez kopce, ale mezi auty.
Cestou do školky bohužel musíme jet pár stovek metrů po silnici, která je sice ve městě s omezením na 50 km/h, ale vypadá spíše jako nějaká radiála za městem. A taky tam tak řidiči jezdí. Z tohoto úseku fotku nemám, protože se z něj vždy snažím dostat co nejrychleji pryč, a logicky proto nezastavuji ani nefotím.
Zajímavé srovnání přineslo testování na covid v mateřské škole. Pokud jsme jeli autem, syn nebyl zcela probuzený a výtěr z nosu nesnášel dobře. Ale když jsme jeli na kole, byl už ve své kůži a snášel ho daleko lépe!
Abyste to pochopili, moje žena není žádný cyklonadšenec. Ani zapálená cyklistka. Jen prostě vždy volí nejrychlejší a nejpohodlnější variantu dopravy. Nejčastěji je to auto nebo MHD. Přece jen se třemi dětmi, kroužky a veškerou logistikou s tím spojenou potřebujete být efektivní. Navíc má cyklistiku trochu znechucenou z dětství, kdy znala jen tu sportovní jízdu na kole. Výkony, kilometry, dojet tam a zase zpátky! Chápu.
Jenže když jsem přivezl domů Tern GSD, něco se změnilo. Místy jsem měl dojem, že jsem přivezl kolo manželce. Ovládalo se jednoduše, lehce, nízký nástup umožňoval pohodlné nasednutí. I přes vyšší hmotnost elektrokola a „závaží“ v podobě dvou dětí má rozjezd díky elektromotoru solidní odpich.
Žena je z tohoto kola nadšená. Hooodně! A to měla zpočátku z celé soupravy značné obavy. Nicméně promyšlená ergonomie Ternu GSD, snadné ovládání a geniální geometrie pro bezpečnou jízdu dokážou překonat strach a udělat jízdu opravdu přívětivou.
Za velkou výhodu jízdy na kole při tomto ranním shonu a vypravování dětí do školky považuji možnost volnějšího časového plánu a rezervu pro mírné zdržení. Prostě nemusíme utíkat na vlak nebo trolejbus na konkrétní čas. V autě zase neztrácíme minuty v kolonách nebo při hledání místa pro zaparkování u školky, kde bývá plno. Hledání místa zdržuje. Podobně parkování zdržuje i následně u práce, protože já pak musím až do centra města.
Díky elektrokolu máme najednou „časové okno“ několika minut navíc, během kterých dříve nebo později skutečně vyrazíme. Jedeme svižně a konstantní rychlostí a nakonec ještě další minuty navíc naskočí, protože nehledáme místo na parkování a kolo zamkneme hned u vchodu do školky.
Projet centrem s tímto e-bikem je pohoda. Děti nadšené, užívají si jízdu, zdraví všechny okolo a spousta lidí s úsměvem odpovídá. Lidé se za námi někdy otáčejí a volají: „Jééé, podívej, veze dvě děti!“ A podobně. Někdy mám za řídítky takový pocit, že šíříme radost…
I když měříte bezmála dva metry, není to sebemenší problém. Jen si nastavíte sedátko výš a úplně jednoduše vyrazíte.
Na běžném kole jsem si oblíbil sedačku pro děti, protože do ní můžu bezpečně umístit i batoh s notebookem. Přesto tento zavazadlový prostor není moc velký a má své limity. Tern GSD jsem znal z reklamy na YouTube, kde v postranní brašně vozili kytaru. To vypadalo fajnově!
Sám jsem párkrát vyzkoušel tyto úložné kapacity. Například jsem vedle syna vezl i velkou krabici na poštu, v jedné brašně batoh s notebookem a ve druhé zase náhradní, naleštěné boty do kanceláře.
V chladných dnech jsem převážel dvě děti na sedátku, nákup z drogerie v jedné brašně a ve druhé krabičky s obědem. Včetně dezertu. Dovezli jsme všechno, navíc v perfektním stavu!
Maximální kapacitu v našem případě znamenalo naložení dvou dětí, odrážedla a 16” kola. Gumicuky zásadně rozšířily transportní možnosti celé soupravy, aniž by se řidič musel zapotit.
Řeknu to takhle: Máte jedno dítě? Se standardním kolem není problém. Vezmete kolo, sedačku, dítě a jedete. Máte dvě děti? Tři děti? To už nastává komplikace a pro mě donedávna i zásadní omezení při vezení dětí do školky na kole.
Pokud jsem dříve na běžném kole vezl například jen mladší dceru, starší syn chtěl jet také. „Proč bych měl jet na odrážedle, když ona se veze?“ A měl pravdu. Cargo bike pro dvě děti tuhle ranní starost a dohady o místo k sezení šmahem vyřeší. A že se na GSD vejdou i tři děti, to jsme si ověřili taky. Dokonce i s odrážedlem!
To kolo má velké možnosti! Zároveň není velké, není totiž větší než standardní kolo. My jsme si doma oblíbili vzpřímený posed. Díky této změně geometrie a menším kolům sedíte více vepředu a při stejné délce kola se prodloužil zadní rám. Na následující fotce je srovnání se skládačkou. Nedáme dopustit také na zpětné zrcátko, které nám při přesednutí na jiné kolo docela schází.
Zároveň je kolo skvěle ovladatelné. Je překvapivě mrštné! Díky středovému pohonu je optimálně rozložená váha. Moje starší elektroskládačka se někdy při rozjezdu do kopce zvedala na zadní, ale Tern GSD je stabilní.
A kolo je díky nízkému těžišti (a také své hmotnosti 35 kg) dobře vyvážené. Ani naklánění dětí do stran jezdce nijak zvlášť nerozhodí. Více než dvě starší děti na nákladním kole mě rozhodí nejmladší (a nejlehčí) dcera na normálním kole v sedačce, která je umístěna vysoko nad 27” kolem. Je to jednoduché – kde projedete s běžným kolem, tam projedete i s GSD.
Kdo někdy jel na skládačce, rozdíl skoro nepozná. Vzpřímený posed, skvělý rozhled a díky středové trubce, která je nízko, velice jednoduché nasedání a sesedání. Samotný nákladní prostor vzadu se na jízdních vlastnostech nijak neprojevuje.
Oproti velkému kolu tak není rozdíl v možnosti vozit náklad vzadu, ale v samotném usazení jezdce a v geniálním, nízko položeném těžišti. Kolo se ovládá lehce, nemusíte se nic učit a ničeho se obávat. Jednoduše naložíte všechno, co potřebujete, nasednete a jedete.
Ač se jedná o nákladní kolo, šířka je standardní. Vejdete se všude tam, kde projede i klasické kolo, tedy pokud vzadu nemáte almaru nebo pověšené plastové boxy. Třeba i do vaší oblíbené myší díry, zkratky či průjezdu. Tento konkrétní úsek je na alternativní cestě do školky ve Zlíně-Štípě. Ano, je to o něco delší a pomalejší cesta než po hlavní silnici. Trasa je ale mnohem bezpečnější a během jízdy si můžeme s dětmi povídat.
Na kole mám aktuálně najeto přes 350 kilometrů. Všechno jsou to běžné pojížďky po městě: do školky, do práce, na nákupy anebo různá vyřizování. Přitom jsem si všiml několika skvělých detailů:
Sečteno a podtrženo je Tern GSD ultimátní věc, která z dopravy po městě udělá radost!
Pokud jezdíte do práce, vozíte častěji náklad či máte dvě děti, dává to smysl. Podmínkou samozřejmě je, že vy sami chcete jezdit na kole a být na čerstvém vzduchu. Nebo už se vám nechce pořád se přesunovat autem, hledat volné místo či platit parkování. Je to racionální volba jednotlivce anebo rodiče, který chce jezdit s dětmi do školky a školy. Vše je založeno na pohodlí, rychlosti a flexibilitě.
Jeden pán, který se na tohle kolo zálibně díval, mi říkal: „Krásné kolo, takové bych potřeboval… To muselo stát aspoň 30 tisíc!“ Právě cena je pro někoho možná tou zásadní překážkou. Modely GSD od světového výrobce Tern začínají na 118 000 Kč, a to bez dalšího užitečného vybavení. Jenže! Tohle kolo dokáže solidně nahradit druhé auto do rodiny. Má nosnost až 200 kg. Má precizní konstrukci a perfektní geometrii přesně pro ty účely, na jaké je používáno, je také vybaveno kvalitními komponenty. Navíc oproti autu ušetříte za provoz, parkování a případně i stavbu přístřešku či garáže anebo koupi parkovacího místa. A hlavně: jste aktivní, máte pohyb a okysličujete si mozek.
Ve výsledku záleží zejména na tom, kolik cest do škol, do práce nebo na nákupy chcete absolvovat na kole. Čím jich bude víc, tím větší to dává smysl. Takhle nad tím přemýšlíme u nás doma. Druhé auto kupovat rozhodně nechceme.
Vít Mach sám sebe považuje více za člověka na kole než za cyklistu. Na stránce Cyclists of Zlín píše a fotí o běžném ježdění na kole ve městě. Kolo jako sportovní nástroj téměř nepoužívá, protože je to pro něho dopravní prostředek. Ročně ujede zhruba půl tisíce kilometrů a se třemi dětmi to považuje za úspěch, protože – alespoň tak tomu bylo dosud – na běžné kolo mohl umístit jen jednu sedačku a u toho řešit běžnou denní logistiku tří dětí do školky a kroužků a také cesty do práce a z práce. Změna životního stylu nejspíš přijde s novým pomocníkem v podobě elektrokola Tern GSD.
DISKUZE