foto: Nils Laengner
O dva roky dříve, se závodu účastnil poprvé. Byl to vlastně jeho úplně první ultra maratónský závod a tenkrát jej samozřejmě jel ještě na klasickém horském kole. Po dvou letech se na startu objevil znovu. Tentokráte však s titanovým speciálem, který však rozhodně není určen pro takové závody, ale pro městskou, byť často drsnou cyklistiku.
Pro Allana nebyl závod Silk Road Mountain Bike Race jen soutěží. Nebylo to jen 1880 kilometrů napříč drsným terénem Kyrgyzstánu ve Střední Asii. Byla to osobní cesta za sebepoznáním a posouváním hranic.
"Nakonec to byl docela příjemný pocit vědět, že jediný, s kým jsem soutěžil, jsem byl já sám," přemítá Allan s ohledem na jedinečnou výzvu, kterou si zvolil. Věděl, že na nákladním kole závod vyhrát nemůže a tak si tu a tam užíval trochu škodolibý pocit, že stíhá držet tempo se známými závodníky i presto, že jede na takovém nevhodném stroji.
I když je to překvapivé, nákladní kolo totiž neznamenalo jen same nevýhody, ale tu a tam i nějakou výhodu. Allan třeba zjistil, že ve sjezdech delší rozvor zajišťuje lepší stabilitu. Vůbec se také nemusel zabývat tím, kam co uloží. Ať už šlo o běžnou výbavu, nebo ltry vody navíc, které potřeboval mít s sebou do dlouhých neobydlených úseků.