RAAM je známý svou nekompromisností: téměř 5 000 kilometrů dlouhá trasa vede z Kalifornie až do Marylandu a v průběhu člověk zažije všechny typy počasí. Letos navíc bylo extrémní horko. Souček s Navrátilem čelili kromě náročných podmínek také nedostatku spánku a vyčerpání. Počas závodu spali v průměru jen 3 hodiny denně. Jejich výkon inspiroval doma stovky lidí, kteří na Darujme.cz přispěli do jejich sbírky a zároveň organizovali nejrůznější sportovní a vytrvalostní výzvy.
S Martinem Součkem jsem se seznámil díky jeho projektu Kolo pro Adama a sledoval jsem s napětím i jeho loňský start na RAAMu. Kluky v Americe jsme podporovali z Čech na dálku prostřednictvím online fanouškovské non-stop štafety. Dostal jsem nyní příležitost se ho zeptat, co předcházelo jejich společnému úspěchu a také jaké jsou další jeho životní plány.
Zorce Šťastné dávali lékaři před třemi lety pár měsíců života. Rakovině se ale rozhodla nepoddat. „Nemoc mě naopak naučila žít naplno,” říká Zorka. S Martinem se setkala loni v říjnu na slavnostním uvedení série Do konce. „Prohodili jsme pár slov o závodu a sbírce a já vtipkovala, že spolu můžeme vyrazit na kole třeba u nás do cukrárny. Nečekala jsem, že se ještě uvidíme," říká Zorka. Jenže o pár dnů později přišel telefonát, v něm znovu v legraci prohozená poznámka, že když Martin s Tomášem za 8 dní a 8 hodin přejel celou Ameriku, mohla by Zorka za stejnou dobu přejet Česko, a šílený plán byl na světě.
Na spolupráci s Domestiky Zorku nadchlo i to, že cílem jejich mise je právě zviditelnit a finančně podpořit paliativní péči. „Samozřejmě v tom hraje roli i ego, chci se bít do prsou, že jsem to ve svém stavu dokázala. Ale zároveň to chci ukázat ostatním - že jsem pořád tady díky lékařům, a zároveň proto, že na sobě pracuju, po fyzické i duchovní stránce. Snad někoho můžu inspirovat, aby s tím začal dřív, než bude jeho tělo tak moc rozbité, jako to moje.”
Stejně jako Martin ani Zorka nebude na porci kilometrů sama. Pojede ve štafetě se svými dcerami Verčou a Bárou, tak aby mohla ujet jen vzdálenost, kterou její tělo zvládne. Z toho, že by jí trénink příliš vyčerpal, strach nemá. „Naopak, ten závod se sebou samotnou mě žene dopředu. Řada lidí by mě měla za hvězdu, i kdybych seděla s nohama nahoru, jen proto, že žiju. Já si ale chci život především užívat. Vždyť je to nádherná jízda,” dodává.
Celý rozhovor najdete v tištěné verzi Magazínu VENKU 2025. Napište si o něj »»»
Domestik je v cyklistice člen týmu, který má za úkol doprovodit lídra do cíle v co nejlepší fyzické i psychické kondici. Je to podobný úkol jako mají příbuzní těžce nemocných a umírajících – pomoci dostat své blízké do cíle, kterým je konec života. Být jim nablízku. Zvládnout poslední etapu se ctí. Stejně jako na závod je možné se i na tuto hraniční životní situaci připravit.
Proto Martin Souček vytvořil projekt Domestici a vytyčil si metu vybrat 10 milionů korun na podporu paliativní péče u nás. Vybranou částku rovným dílem rozdělí mezi Centrum paliativní péče, Fórum mobilních hospiců a Hospic svatého Lazara. Do sbírky, která už překonala hranici 7 milionů korun, můžete přispět na darujme.cz/domestici
DISKUZE