Nejstarší poutní cesta Evropy: Via Francigena


Text a foto
Via Francigena je nejstarší poutní cestou Evropy. Začíná v anglickém Canterbury a přes Francii a Švýcarsko vede do Říma. Tato trasa má zhruba 1700 km a důkladně ji popsal kolem roku 990 arcibiskup Sigeric právě z Canterbury.

Před lety jsme tuto poutní stezku objevili v podstatě náhodou. Je ve stínu známějších stezek, především té do Santiaga. Na rozdíl od „Camina“ je však nesrovnatelně méně frekventovaná a snad kromě části vedoucí přes Toskánsko také téměř bez jakékoliv infrastruktury. A to se nám líbilo. Proto jsme v květnu roku 2022 minimalisticky sbalili to nejnutnější, přihodili k tomu tři naše děti ve věku 4, 7 a 10 let a vyrazili na vlak do Florencie. O tomto putování jste se mohli dočíst v časopisu Venku 2023.

A jelikož se nám tento způsob společného cestování zalíbil, rozhodli jsme se pro naprosto stejný scénář, až na to že naši pouť zahájíme v anglickém Canterbury a cíl si zvolíme až v průběhu cesty.  Nechtěli jsme však slevit z našich zásad, a to že vycházíme z našeho domu pěšky na vlakové nádraží a na místo začátku putování míříme vlakem. Což není úplně jednoduchá logistická úloha. Uherský Brod, Břeclav, Vídeň, Paříž, Londýn, Canterbury. A jelikož jsme vyráželi 1.července, první den turistické top sezóny, ne vždy na sebe vlaky ideálně navazovaly, takže na startu naší pouti Canterbury jsme stáli až pátý den po zamčení našich domovních dveří.
 
Mapa putování

Shrnutí a trocha statistiky:

  • Po loňské pouti z Florencie do Říma jsme letos vyrazili úplně od začátku, z Canterbury, cíl byl dopředu nejasný  
  • 14 dnů, celkem cca 140km, z toho cca 40 km v Anglii a 100+km ve Francii. Nejdelší etapa cca 19km. 
  • 11 nocí ve stanu, z toho šest „nadivoko“, z toho dvě na hřbitově  
  • Počasí spíše chladné, 18-22C, velmi silný vítr, v noci 12-16 °C
  • Nejkrásnějším na přírodu a zároveň nejnáročnějším úsekem byla cca 20km pobřežní cesta z Calais do Wissant
  • Nejvíce nás ale naplňoval poslední týden putovaní, obyčejným, turisticky nezajímavým francouzským venkovem. 
  • Naše zkušenost říká, že potřebujeme několik dnů pro přepnutí z módu „turista“ do módu „poutník“. Těžko se to vysvětluje, to se musí zažít. Čím dále od turistických destinací, tím lépe  
  • Každý den jsme putovali za někoho nebo za něco. Každý z nás, konkrétně.
  • Poutní stezka vede po polních, lesních, ale i vedlejších asfaltových cestách. Je poměrně dobře značena.
  • Infrastruktura pro poutníky je podél stezky nulová. Nejbližší poutnický dům je až na konci 8. etapy.
  • Jídlo jsme kupovali cca 1x za 2-3 dny. Na vesnicích ve Francii v podstatě obchody nejsou, pekárna jen někde a otevřena jen někdy. Restaurace jsme na venkově neviděli vůbec, občas kavárna, ale často zavřena. Zato většina vesnic má kadeřnictví…  
  • Vodu jsme si vyptávali po domech, občas kluci dostali navíc zmrzku  
  • V Anglii kostely téměř vždy otevřené, ve Francii téměř vždy zavřené. V Anglii jsme se cítili mnohem lépe, lidé více nabízeli pomoc, více otevřenosti. Farnosti živější.
  • Do Canterbury a pak zpět z Francie jsme cestovali výhradně vlakem (zpět přes La Manche pak trajektem).

 

DISKUZE - ZANECHTE NÁM VZKAZ!

Přidejte nám komentář. Budeme za něj rádi.
Váš komentář
Jméno
Jméno
Zrušit odpověď

NEJNOVĚJŠÍ Z RUBRIKY S dětmi


INSPIRACE OD ZNAČEK


Tern Ortlieb Brooks Burley Tubus Racktime Son Minoura Biologic Trailgator