Čtyřčlenná rodina projela na kole americký kontinent od severu na jih
Lachtan antarktický, za běžných podmínek plachý a nerudný predátor, si přilehl těsně ke mně, jen tenké plátno stanu nás odděluje. Dvě bytosti na opuštěném ostrově v Jižním oceánu hledající úkryt před počasím zdejšího rozmarného léta. Za takové noci nechceš být na moři. Zaháním představu lachtana prokusujícího můj obličej přes stanové plátno a přijímám jeho teplo. Bok po boku usínáme trhaným spánkem, zatímco venku zuří sněhová bouře a kalný přísvit letní noci se zvolna mění v plné světlo polárního dne.
Nelsonův ostrov v souostroví Jižní Shetlandy se nachází zhruba 100 km severně od pobřeží Antarktického poloostrova, leží za Drakeovým průlivem, na styku Tichého a Atlantického oceánu. Právě tady byla v roce 1989 založena cestovatelem a spisovatelem Jaroslavem Pavlíčkem svérázná polární stanice Eco Nelson. Ta byla třicet let provozována jako jediná soukromá stanice v celé Antarktidě, než ji její zakladatel roku 2017 věnoval Českému antarktickému nadačnímu fondu, který prostor stanice vyklidil a na 99 let o rok později pronajal brněnské Masarykově univerzitě. Při ní působí i Český antarktický výzkumný program, který je provozovatelem této zvláštní infrastruktury, nyní i po plánované rekonstrukci určené výhradně k vědeckým a osvětovým účelům.
Vybraní dobrovolníci doprovázejí vědecké expedice během naší zimy, tedy jižního léta, kdy je klima v Antarktidě nejpříjemnější a je dost světla. Určitě to není výlet pro každého. Když se řekne Antarktida, možná si představíte ledovou náhorní plošinu vymodelovanou krutými mrazy a větry (pozor, jsme na jižní polokouli, tedy vane zde krutý jižák a teplý severák), kde slunce v zimě nevyjde a v létě nezapadne. To se ale týká kontinentální Antarktidy, tedy pevninského středu kolem jižního pólu. Věda, která se v kontinentální části světadílu dělá, je však poměrně chudá: můžete zde sledovat počasí (teploty i rychlost větru jsou zde extrémní), můžete měřit odchylky v geomagnetickém poli Země či vrtat do tři a půl kilometru silného ledu přímo pod sebou, a když máte štěstí, můžete tu třeba sbírat meteority (nikdo jiný je nesebere a na sněhu jsou dobře vidět).
Dostat takovou vědeckou výpravu na kontinent je ale mnohonásobně dražší než dosáhnout jeho okrajové přímořské části, která je díky své expozici do teplejších šířek vědecky mnohem zajímavější – na obou „svých“ ostrovech má Český antarktický výzkumný program na svém stále rostoucím kontě už přes padesát vědních disciplín. Je to především díky umístění obou základen na odledněných územích, tedy na místech, ze kterých po dobu krátkého jižního léta mizí led a sníh, kypí zde sveřepý život a na své si zde přijdou i geologové a hydrologové. Také důsledky klimatické změny jsou v okrajové části bílého kontinentu mnohem lépe pozorovatelné než v centrální části, a proto právě výzkum klimatické změny a jejího vlivu na místní ekosystémy tvoří páteř českých dlouhodobých výzkumů.
Pokračování v tištěném magazínu VENKU 2026.
Celý článek najdeš v tištěné verzi Magazínu VENKU 2026. Čeká na tebe více než 80 stran zajímavého čtení a inspirace. Cestopisy, trendy a informace pro pobyt VENKU nejen na kole.
Pokud máš zájem o tištěný magazín VENKU, můžeš ho objednat zde za symbolickou korunu. Poštovné je dle aktuálního ceníku. Pokud si cokoliv objednáš z eshopu společnosti Kolomotion, systém ti magazín nabídne automaticky zdarma jako dárek. Starší ročníky můžeš do rozebrání objednat také.
DISKUZE